ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN"> <html> <head> <title>Zamek Kynzvart - historie a soucasnost</title> <meta name="description" content = "Zámek Kyn~vart - historie a sou asnost"> <meta name="keywords" content="hrad, zamek, sbirky, zamecky park, heraldika, literatura, kabinet kuriozit"> <meta name="author" content="Milos Riha"> <script language=JavaScript> if (top.frames.length != 0) top.location=self.location; </script> <style type="text/css"> a:hover {text-decoration:none; color= #FF0000;} </style> </head> <body background="../images1/bgr2.gif" bgcolor="#FFFFE0" text="#000080" link="#106CAC" vlink="#106CAC" alink="#106CAC" topmargin=10 leftmargin=10><center><font size="2" face="Arial"> <a name="Top"></a> <div align="center"> <a href="index.html" >HLAVNÍ STRÁNKA</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="prov.html" >Otevírací hodiny a vstupné</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="nabid.html" >Prohlídková trasa</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="akce.html" >Kulturní kalendáY</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="svatby.html">Svatby na zámku</a><br> <a href="histo.html">Historie</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="../story/storyC00.html" >Muzeum pYíbho</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="libra.html" >Digitální knihovna</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="sluz.html">Ob erstvení, ubytování a ostatní slu~by</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="mapy.html">PYíjezd na zámek</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="adre.html">Kontakt</A> <hr align="center" size="2"> <a href="../en/text.html" >English/Anglicky</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="../de/text.html" >Deutsch/Nmecky</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="../ru/text.html" >> @CAA:8/Rusky</a>&#32;&#32;&#32;&#176;&#32;&#32; <a href="../fr/text.html" >Français/Francouzsky</a> <hr align="center" size="2"> </div> <div align="center"> <h2>Zámek Kyn~vart - prohlídka</h2> </div> <div align="left"> <h3>Hlavní schodiat - schodiaeová hala</h3> Historie Kyn~vartu za íná ve 13.století, kdy nechal eský král PYemysl Otakar II. postavit strá~ní hrad (viz <A href="../story/literC01.html">Kyn~vart hrad</A>). Koncem 16.století postavili pánové z Cedvic na míst dneaního zámku renesan ní tvrz. Po bitv na Bílé hoYe získal panství s hradem i tvrzí Johann Reinhard von Metternich se svými bratry. V 17.století vybudoval Filip Emmerich Metternich na míst renesan ní tvrze barokní zámek. <br><br> V roce 1818 zddil kyn~vartské panství kní~e Klement Metternich. V letech 1820-1839 provedl vídeHský stavitel italského povodu Pietro Nobile podle kancléYových pYedstav empírovou pYestavbu zámku ve stylu vídeHského klasicismu. <br><br> Kní~e Klement Václav Lothar byl rakouský státní kancléY a bezpochyby nejznámjaí pYísluaník rodu Metternicho. Na tYetím portrétu zleva vidíte kancléYe ve vku 68 let. Celých 47 roko byl nepYetr~it ve slu~bách dvou rakouských císaYo Frantiaka I. (druhý odleva) a Ferdinanda I. (V.) Dobrotivého (úpln vpravo). Zcela vlevo je portrét kancléYova otce, Yíaského hrabte Frantiaka JiYího. U prosklených dveYí si vaimnte dvou bronzových plastik: levá je kopií Michelangelovy sochy Moj~íae a pravá je kopie sochy  Milon z Krotonu od Pierra Pugeta. <h3>Temný salón  pYedpokoj</h3> Na stn visí gobelínová pYikrývka na kon, utkaná kolem roku 1680. Na gobelínu jsou vyaity tYi svatojakubské muale - znamení poutníko, povodní rodový erb Metternicho, který uvidíte i na nkterých dalaích pYedmtech. <br><br> Kolekce portréto z pYelomu 17. a 18.století pYedstavuje nkteré významné panovníky a alechtice. Obrovskou vázu z uralského porfyritu vnoval kancléYi ruský car Alexandr I. ZaYízení pYedpokoje doplHují dva kusy barokního nábytku. <h3>Malachitový salónek</h3> Místnost sousedí s hostinskými pokoji ji~ního kYídla a s reprezenta ním kYídlem západním. Nejprve to byl  druhý postranní pokoj , pozdji aatna. Dnes zde vidíte nkteré z daro, které Metternich dostal. Vedle vstupních dveYí je kolekce malachitových váz z Ruska. Zajímavé jsou také dva menaí obrazy s motivem pYístavu, nejsou malovány, ale zhotoveny z roznobarevných kameno. Stoly s kamennou intarzovanou deskou jsou vyrobeny technikou  in pietra dura ; kancléYi je v roce 1815 vnoval toskánský velkovévoda Federico III., vyrobila je dílna ve Florencii. Zátiaí s kvtinami namaloval vídeHský malíY Frantiaek Petter v roce 1835. <h3>Malá pracovna</h3> Do této místnosti se pouze nahlí~í. Je zaYízena jako pánská pracovna. Centrálním kusem nábytku je kancléYov empirový psací stol. Série deseti obrazo na levé stn pYedstavuje krajinu v Porýní, odkud rod Metternicho pocházel. <h3>Modrý salónek</h3> Modrý salónek byl tradi n soukromý boudoir kní~ete. Dnes je vnován památkám na francouzského císaYe Napoleona Bonaparta. Vedle okna visí gobelínový obraz, utkaný podle Napoleonova korunova ního portrétu. V prosklené vitrín proti oknu jsou na tYetí polici vlevo Napoleonovy vlasy (v medailónku s . 210). Na stnách visí portréty obou jeho man~elek. První byla Josefina Beauharnais, (vpravo), se kterou se Napoleon po bezdtném man~elství rozvedl a vzal si dceru rakouského císaYe Frantiaka I., Marii Louisu (vlevo). Tento sHatek zprostYedkoval kancléY Metternich. <br><br> Nad vitrínou vidíte syna Napoleona a Marie Louisy, vévodu Zákupského, zvaného Orlík. ZemYel v 21 letech. Po Orlíkov smrti vnovala Marie Luisa kancléYi do sbírek nkteré Napoleonovy osobní pYedmty, napY. umývadlo, (v levém rohu), které císaY u~íval pYi svém prvním vyhnanství na ostrov Elba. <h3>KancléYova pracovna</h3> KancléYova pracovna v jihozápadní v~i patYila k oblíbeným salonom zámku. Klement Václav Lothar se narodil 15.kvtna 1773 v nmeckém mst Koblenz. Diplomatickou kariéru zahájil jako rakouský vyslanec v Haagu, Drá~anech, v Berlín a PaYí~i. V roce 1809 byl jmenován ministrem zahrani í rakouského císaYe a od roku 1821 byl zároveH rakouským státním kancléYem. V roce 1810 pYevzal nejvyaaí Yád Habsburko - Zlaté rouno a roku 1813 byl povýaen do ddi ného stavu kní~ecího. Mezi okny visí portrét úspaného politika ve vku 37 let. Po revolu ních událostech v roce 1848 se vzdal úYadu kancléYe a uprchnul do Londýna. Teprve v roce 1851, se vrátil do Rakouska. V té dob asto pobýval na Kyn~vartu. ZemYel ve Vídni 11. ervna 1859 ve vku 86 let. Jeho ostatky jsou ulo~eny v rodinné hrobce v Plasích. <br><br> TYi obrazy pYedstavují tYi kancléYovy man~elky. První (mezi dveYmi) byla Marie Eleonora hrabnka von Kaunitz-Rittberg. Metternich se s ní o~enil v roce 1795. Mli spolu celkem 7 dtí, dosplosti se do~ily jen tYi dcery a syn Frantiaek Viktor, který zemYel v 26 letech. Z krátkého dvouletého man~elství s Marií Antonií von Leykam, hrabnkou von Beilstein (nad krbem), vzeael kancléYov ddic Richard Klement. Krásná Marie Antonie 10 dní po porodu zemYela; byla o 33 let mladaí ne~ kancléY. Po její smrti se o~enil potYetí, s uherskou hrabnkou Melánií Zichy-Ferraris (portrét u okna). Metternichovi tehdy bylo 58 a hrabnce 26 roko. Ml s ní 5 dtí, dosplosti se do~ila dcera a dva synové. <br><br> UprostYed místnosti stojí kancléYov rokokový pracovní stol. Velký rozkládací stol slou~il pYi jednání VídeHského kongresu, který se odehrával v Metternichov re~ii. Ú astníci kongresu jsou zachyceni na rytin na stn vpravo. <h3>Richardova knihovna</h3> Knihovnu zde vybudoval kancléYov syn a ddic, kní~e Richard Klement kolem roku 1870. ítá témY 6 tisíc svazko, pYevá~n nau né literatury z 2.poloviny 19.století. Knihy jsou psané vtainou francouzsky a nmecky. <br><br> Knihovna z mahagonového dYeva je doplnna brokátovou bavlnnou tapetou. Podlaha je ukázkou dokonalé Yemeslné práce. Je vykládána ze 4 druho leatného dYeva. Nad krbem si visí portrét pape~e Pia VII. V pravém zadním rohu místnosti, v míst kde je hodn bílých hYbeto, jsou v knihovn skrytá dvíYka. Otevírají se pérem pod mahagonovou Yímsou a vedou do Malachitového salónku. <br><br> Knihovna prozrazuje mnohé o moudrém a vzdlaném kní~eti Richardovi. Na jeho vzdlání ml významný vliv rakouský spisovatel Adalbert Stifter, který byl jeho domácím u itelem (viz <A href="../story/storyC44.html">O jednom pozdním létu</A>). Richard pak studoval ve Vídni, v PaYí~i a v Londýn. Od roku 1850 navázal na diplomatickou kariéru svého slavnjaího otce a stal se pYedním diplomatem své doby. <h3>Zelený salón</h3> Název místnosti je odvozen od brokátového tapetování stn. Salon je zaYízen pseudorokokovým zlaceným nábytkem a lustrem z kYiaeálového skla. V levém rohu stojí zlacený sekretáY, v pravém bílá rokoková kamna z 18. století. <br><br> Na stnách visí portréty pYísluaníko rodu Metternich-Winneburg a vládnoucího habsburského rodu. Vpravo od dveYí do dalaí místnosti vidíte portrét mladého Richarda von Metternicha ve vku sedmi let. Nade dveYmi je portrét Marie Theresie, vlevo Al~bta, známjaí jako Sissi. Portrét jejího man~ela, císaYe Frantiaka Josefa I, visí naproti. Mezi okny vidíte jejich syna, korunního prince Rudolfa. <br><br> Na stolcích pod okny stojí tYi vázy z míaeHského porcelánu. <h3>Kule níkový sál - zámecká herna</h3> Starou kancléYovu jídelnu, která zde byla snad u~ v povodním barokním zámku, nechal kní~e Richard pYestavt na kule níkový sál, který byl povodn ve vedlejaí místnosti. <br><br> Na první pohled upoutá mohutný ruský kule níkový stol 178 x 360 cm, který spolu s tágy a aestnácti slonovinovými koulemi dostal kancléY Metternich od ruského cara Mikuláae I (viz <A href="../story/storyC39.html">Ruský kule ník</A>). Nad stolem je unikátní empírový lustr ve tvaru rybáYských vah, vyrobený na zakázku v Holandsku kolem roku 1810. Mahagonové hrá ské stolky a pohovky byly zYejm rovn~ sou ástí daru od ruského cara. Na stolcích se hrával brid~, domino, aachy a hlavn oblíbená karetní hra whist. <br><br> Povaimnte si také iluzivní výmalby stropu a vzácné povrchové úpravy stn s emailovým mramorováním - technikou tzv.  atukolustru . Ve stolku mezi okny je intarzovaná aperkovnice ze 17.století. <h3>Velký sál</h3> Velký reprezenta ní sál je nejvtaí místností zámku. Zde pYijímal vzácné hosty u~ kancléYov praprapradd hrab Filip Emmerich po roce 1691 a po nm vaichni ddicové v hlavní rodové linii (viz <A href="../story/storyC46.html">Slavní hosté na Kyn~vartu</A>). <br><br> Sálu vévodí autorská replika sousoaí  Amor a Psyché od nejvýznamnjaího italského sochaYe 19.st. Antonia Canovy (viz <A href="../story/storyC51.html">Létající sousoaí</A>). Vpravo visí portrét ruského cara Mikuláae I. v nad~ivotní velikosti, pod ním Yecká básníYka Sapfó a vzadu Hébé, ob z kararského mramoru. Naproti je portrét rakouského císaYe Frantiaka I. jako velmistra Xádu Zlatého rouna. Vlevo pod ním socha Venuae vystupující z lázn a vpravo Psýché. Interiér doplHuje empírový nábytek a lustr z eského kYiaeálu. V iluzivní výmalb sálu se opakují rodové znaky alian ního erbu: Metternich, Winneburg , Beilstein a Ochsenhausen; erb Habsburko a Xád Zlatého rouna. <br><br> Balkónovými okny mo~ete nahlédnout do anglického parku, který se rozkládá kolem zámku na ploae témeY 300 ha. V parku je 10 rybníko a celá Yada romantických staveb, napYíklad kolový vodní mlýn z konce 18. století. <h3>Zámecká jídelna</h3> Do jídelny se pouze nahlí~í. V dob kancléYe zde byla galerie pYedko, kterou po roce 1870 nechal kní~e Richard pYestavt na jídelnu s dYevným oblo~ením. Rodinné portréty zde zostaly zachovány. Nad krbem visí portrét nejslavnjaího kancléYova pYedka - Lothara von Metternicha, trevírského arcibiskupa a kurfiYta. <br><br> Zlacený stolní servis se zrcadlovými podnosy vyrobila paYí~ská firma Thomire. Kní~e Richard a Pavlína Metternichovi ho dostali na rozlou enou od msta PaYí~e v roce 1870. V levém pYíborníku je porcelánový servis, zdobený zlatem a kobaltem, pocházející ze Sevres u PaYí~e. <h3>Tmavý (kuYácký) salón - renesan ní</h3> KuYácký salón se dnes nazývá renesan ní, proto~e nejcennjaí pYedmty jsou práv z této doby. Nejvzácnjaí jsou tyYi deskové obrazy nmeckého malíYe Bernarda Strigela z roku 1510. Zachycují legendu o nalezení ostatko sv. KYí~e. <br><br> Podle legendy naala svatá Helena, matka Yímského císaYe Konstantina Velikého, v Jeruzalém sv. KYí~, na nm~ byl ukYi~ován Vykupitel. Konstantin se do Jeruzaléma vypravil a sám sv. KYí~ pYenesl na místo, kde pak zalo~il baziliku sv. KYí~e. Na první desce je Jidáa Iakariotský jak prozrazuje sv. Helen místo, kde se sv. KYí~ nachází, na druhé Konstantin Veliký, nesoucí sv. KYí~, na tYetí Konstantinov pochod Jeruzalémem a na poslední desce Konstantinova smrt. <br><br> Vpravo na stn visí tapiserie s loveckým výjevem. Pochází z Francie z konce 16.století. Z doby renesance je i pískovcový krb italského povodu. <h3>Hudební salón</h3> Místnost, kde dYíve byly soukromé obytné kabinety majitelo, je dnes pYipomínkou kní~ete Richarda Metternicha a jeho man~elky kn~ny Pauliny. Na stn visí portrét Richarda, portrét Pauliny je na malíYském stojanu. Paulina byla velkou pYítelkyní umní a zvláae hudby. KYídlo, které zde vidíte, jí patYilo. Za svého pobytu v PaYí~i, kde její man~el zastával funkci velvyslance, propagovala i eskou hudbu, pYedevaím díla BedYicha Smetany. Zaslou~ila se ale také o uvedení Richarda Wagnera ke dvoru císaYe Napoleona III. Richard Wagner jí vnoval partituru, která je v naaich sbírkách (viz <A href="../story/storyC09.html">"Maulína" a Richard Wagner</A>). <br><br> Na skYíHce mezi okny je sádrový odlitek ruky Alexandra Dumase staraího a jeho dcery Marie Alexandry, který nám pYipomíná pYátelský vztah rodiny Dumasových ke kní~eti Richardovi a jeho ~en Paulín (viz <A href="../story/storyC36.html">Romeo a Julie od Dumase</A>). Jejich prostYednictvím se do naaich sbírek dostala celá Yada rukopiso tohoto autora  TYí muaketýro a rovn~ rukopisy a nkterá malíYská díla Marie Alexandry Dumasové. <h3>Orientální chodba</h3> Vpravo na stn visí ru n vázaný perský koberec se vzorem stromu ~ivota. ern lakované dYevné truhly a aperkovnice, intarzované perletí s mosazným kováním jsou japonské práce ze 16., 17. a 18.století. Kolekci doplHuje ínský a japonský porcelán a dalaí pYedmty, které tradi n patYily do alechtických orientálních salóno. V rohu u vchodu stojí sloupkové hodiny se zlatým dekorem. Zhotovil je madridský mistr Alfonso de la Bravo v roce 1550. Hodinová skYíH napodobuje ínské a japonské výrobky. Na stn proti oknu visí perský kaligrafický nápis, který nám pYipomíná, ~e vaechno na svt je pomíjející (viz <A href="../story/storyC41.html">Harémové aaty pro kyn~vartskou kn~nu</A>). <h3>Zámecká zbrojnice</h3> Zámecká zbrojnice v severní v~i ítá celkem 220 chladných i stYelných zbraní, pou~ívaných od 16. a~ do 19.století. Jsou tu rozné kordy, me e, aavle, halapartny i jednotlivé kusy zbroje (viz <A href="../story/storyC21.html">Halapartny z výprodeje</A>). <br><br> Vedle vstupních dveYí, pod stYeleckými ter i je domyslná puaka, slou~ící zároveH jako vycházková hol (viz <A href="../story/storyC50.html">Vycházka s rákoskou</A>). Mezi okny stojí zvláatní druh me e, tzv. aaraoun se zvlnnou epelí. Ze strany se s ním pYetínala ratiat nepYátelských kopí. Nosil se na rameni. Vedle aaraounu stojí stylizovaná postava, oble ená do drátného kabátu, kukly a kalhot. Jedná se o romantickou kopii odvu stYedovkého vále níka (viz <A href="../story/storyC47.html">Valdatejn nebo Wallenstein</A>). <br><br> UprostYed místnosti le~í tYi hákovnice. Hákovnice nebo-li arkebuza má litý hák, který umo~Hoval pevnjaí opYení zbran proti zptnému nárazu. Jedna z nich nese letopo et 1546 a erb msta Chebu. Na stnách i stojanech je celá Yada loveckých zbraní, bohat zdobených perletí a slonovinou. <br><br> Mezi severními okny je zbroj japonského samuraje. Vlevo visí stYelecký ter  s vyobrazením památníku císaYo (viz <A href="../story/storyC49.html">Pytláci a arostYelci</A>). Památník zostal zachován v zámeckém parku a~ do sou asnosti (viz <A href="../story/storyC34.html">Narodil se nový císaY</A>). <br><br> Na východní stn visí sedm vojenských bambitek a soubojových pistolí a pod nimi uherská magnátská aavle z pozostalosti kancléYe Metternicha. Na té~e stn visí vedle dveYí atýrská a chebská kuae, ob ze 17. století., a ~elezný napínák, bohat zdobený rytým ornamentem. <h3>Expozice Karla Hussa I</h3> V této místnosti bydlel od r. 1827 a~ do své smrti v r. 1838 první správce zámeckého muzea Karl Huss. Portrét Karla Hussa a jeho o 21 let staraí man~elky }ofie visí vpravo od dveYí do dalaí místnosti. <br><br> Karl Huss je velmi zajímavou osobností. Povodn byl posledním chebským katem (viz <A href="../story/storyC23.html">Poprava na hradu Loket</A>). Katovské Yemeslo si nevybral, ale zddil je po svém otci a strýci. U~ bhem svého posobení v Chebu byl významným regionálním badatelem. Napsal 4-dílnou kroniku Chebu (viz <A href="../story/storyC28.html">Kdy~ se radní nepovede</A>) a zalo~il si soukromé muzeum v prostorách katovny, které navatívil i Johann Wolfgang von Goethe. Hussovo muzeum si prohlédl také kancléY Metternich. Kdy~ bezdtný a ovdovlý Karl Huss hledal nkoho, komu by své sbírky pYedal, uzavYel s Metternichem smlouvu a se svými sbírkami se pYesthoval na zámek (viz <A href="../story/storyC14.html">Velká loupe~ na zámku Kyn~vart</A>). PYedtím oficiáln po~ádal o uvolnní ze slu~eb msta Chebu. <br><br> Ve vitrín pod oknem jsou nejstaraí návatvní knihy zámeckého muzea s podpisy významných osobností tehdejaí Evropy. Ve druhé vitrín je lékárna a lékaYské nástroje osobního kancléYova lékaYe. PYipomínají zároveH i dalaí profesi Karla Hussa jako lé itele. Podle tradice si za lé ení nechal platit starými neplatnými mincemi, které se tak staly základem jeho numizmatické sbírky (viz <A href="../story/storyC14.html">Velká loupe~ na zámku Kyn~vart</A>). <h3>Expozice Karla Hussa II</h3> V podokenní vitrín je kopie listu ze staré návatvní knihy Hussova muzea v Chebu, kde je pod datem 20. srpna 1823 zapsán i tajný rada von Goethe. Karl Huss byl i zru ný kreslíY, jak o tom svd í jeho vlastnoru ní barevná kresba krajiny Komorní Horky u Chebu. Ve vitrín na levé stn je poprav í sekyra, kterou se dvma poprav ími me i a dalaími nástroji pou~íval strýc Hussov strýc, kterého Karel v Chebu vystYídal, a potom i Karel sám (viz <A href="../story/storyC23.html">Poprava na hradu Loket</A>). Ve vitrínách na pravé stn jsou vzorky dYev a rozných pryskyYic s vlastnoru ními popisky Karla Hussa. <h3>OratoY a zámecké kaple</h3> V oratoYi jsou pouze dva exponáty: mramorový reliéf s tváYí Krista trpitele od neznámého autora a kYeslo, ve kterém sedával kní~e pYi bohoslu~bách. <br><br> Kaple zde byla u~ v barokním zámku a pYi klasicistní pYestavb byl povodní oltáY darován do kaple sv. Anny ve Staré Vod. Nynjaí hlavní oltáY kancléYi daroval pape~ XehoY XVI. a spolu s ostatky sv. Bonifacia ho vybavil nkterými výsadami - jak se uvádí v pape~ské listin (viz <A href="../story/storyC37.html">Kyn~vartský sv. Bonifác</A>). Hlavní oltáYní obraz, Vidní sv. Antonína Paduánského, namaloval vídeHský malíY Anton Petter v r.1832. Mramorová plastika vlevo od oltáYe pYedstavuje Andla strá~ce s díttem. Zámecká kaple je skute ným klenotem zámku. V sou asnosti se zde konají pYedevaím svatby (viz <A href="svatby.html">Svatby na zámku Kyn~vart</A>). <h3>Chodba pYed kaplí (tudy se pouze prochází)</h3> V bílých lavicích sedávalo slu~ebnictvo v probhu bohoslu~eb. <h3>KancléYova knihovna I</h3> KancléYova knihovna, ve které se práv nacházíte, patYí k nejvýznamnjaím knihovnám v R (viz <A href="../story/storyC44.html">O jednom pozdním létu</A>). Obsahuje pYes 12 tisíc titulo ve 24.000 svazcích. Mezi 160 rukopisy je unikátní zlomek Starého zákona z konce 8. století. Celkem 230 prvotisko ve 145 svazcích pYedstavuje nejvtaí sbírku prvotisko v eské republice. Je tu napY. Kronika Magdeburská, Francouzská, rukopisné úryvky ze Starého zákona, rukopis Lope de Vegy a dalaí (viz <A href="../story/storyC19.html">`panlsko na Kyn~vartu</A>). <br><br> Základem knihovny se staly dva nesmírn cenné kni~ní fondy, které byly v majetku rodiny Metternicho. Ty pYevezl kancléY na Kyn~vart ji~ po roce 1828 a doplnil je o pYírostky získané vlastní akvizi ní inností. Vlastní knihovna pak byla zalo~ena 1.ledna 1845. Nejcennjaí rukopisy a tisky pocházejí ze zruaené kláaterní knihovny benediktino v Ochsenhausenu ve `vábsku. Nkolik exempláYo je také z knihovny Yíaského kurfiYta a arcibiskupa trevírského Lothara von Metternicha, kancléYova prapraprastrýce. Knihy jsou psané pYevá~n latinsky, francouzsky a nmecky, mén té~ anglicky a italsky, okrajov i v jiných jazycích. <br><br> UprostYed sálu je busta slavného nmeckého básníka Johanna Wolfganga von Goetha. Vlevo vidíte bustu kancléYe Metternicha a vpravo jeho císaYe Frantiaka I. Na nízkých knihovních skYíních stojí sádrové modely náhrobko Guiliana a Lorenza Medici ze sakristie kostela sv. Lorenza ve Florencii. <h3>KancléYova knihovna II</h3> UprostYed místnosti je bronzová busta Homéra, autora eposo Ilias a Odysea, a dva zasklené modely Yeckých chrámo. Levý model je sádrový, pravý z korku. Vzadu vpravo stojí oto ný karusel z mahagonového dYeva, který slou~il k ulo~ení a studiu grafiky. Nad vchodem z pYedchozí místnosti visí tyYi portréty nejvýznamnjaích pYísluaníko italské rodiny Borgio. <h3>Nejmladaí (Pavlova) knihovna</h3> V nejmladaí knihovn jsou knihy po posledních majitelích zámku (5 tisíc svazko) pYevá~n z konce 19.století. V jednotlivých zásuvkách byla dYíve umístna rozsáhlá sbírka mincí (cca 11 tisíc kuso), která je dnes ulo~ena v trezorech (viz <A href="../story/storyC14.html">Velká loupe~ na zámku Kyn~vart</A>). <br><br> Kyn~vartské panství patYilo kní~ecímu rodu Metternicho a~ do roku 1945, kdy krátký as bylo na zámku velitelství 1. paí divize 3. americké armády (velitel: generálmajor Clift Andrus). První návatvníci sem po válce pYiali u~ v roce 1947. Od roku 1976 byl objekt z dovodo generální rekonstrukce veYejnosti uzavYen. Provoz byl v ásti zámku obnoven v ervenci 1994. Od 1.dubna 2000 je veYejnosti zpYístupnna celá prohlídková trasa. Zámek je státní, ve správ Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviat v Plzni. Veakeré náklady náro né památkové obnovy byly pokryty ze státního rozpo tu eské republiky a z programu Phare Evropské unie. <h3>Kabinet kuriozit</h3> Kabinet kuriozit - Kyn~vartské zámecké muzeum patYí mezi nejstaraí veYejná muzea v Evrop. Je zde pYes 2 tisíce exponáto. Charakteristickým rysem, který na první pohled upoutá, je naprostá pYeplnnost místnosti pYedmty, které si ani nelze pYi b~né návatv prohlédnout. <br><br> Ve skYíni (vlevo od dveYí) jsou nejroznjaí drobnosti, v levé polovin napY. sádrové karikatury státníko z doby Ludvíka Napoleona III. nebo bomba a dýka z pokusu o atentát na císaYe Napoleona III. v roce 1858 (viz <A href="../story/storyC10.html">Století objevo</A>). V pravé ásti skYín jsou vystaveny rozné archeologické nálezy, pYedevaím z Egypta, Xíma a Pompejí (viz <A href="../story/storyC25.html">Staro~itnosti z Pompejí</A>), napY. úlomek mramoru z Jeruzalémského chrámu a egyptská kanopa. <br><br> Na skYíni le~í domorodé hudební nástroje ze severní Afriky a roh afrického nosoro~ce. Pod stropem visí dYevný ínský slune ník. Nad vchodem vidíte oatpy z Jávy, pYímé africké luky a kyje se ~ralo ími zuby z tichomoYských ostrovo (viz <A href="../story/storyC12.html">Suvenýry z cest a expedic</A> a <A href="../story/storyC07.html">S fregatou kolem svta</A>). Na druhé skYíni (vpravo od dveYí) stojí loutky oble ené do odvo rozných národo (viz <A href="../story/storyC41.html">Harémové aaty pro kyn~vartskou kn~nu</A>). První zleva napY. mexický nosi  dYeva a vedle nj apanlský toreador. <br><br> Ve skYíni uvnitY jsou pYevá~n pYedmty pYipomínající známé osobnosti 18. a 19.století. Na zadní stn visí dva dtské obleky - kní~ete Metternicha (ro~ový) a Dona Carlose (~lutý - viz <A href="../story/storyC19.html">`panlsko na Kyn~vartu</A>). Na první polici je v mosazné lyYe medailon s vlasy Ludwiga van Beethovena, Luigiho Cherubiniho a Gaspara Spontiniho a relikviáY s úlomkem rakve Karla V. O patro ní~ (vpravo) le~í modlitební kniha popravené francouzské královny Marie Antoinetty (man~elka Ludvíka XVI. - viz <A href="../story/storyC11.html">Poselství popravené královny</A>). V pravé polovin skYín jsou i nkteré technické zajímavosti, napY. zlacená papírová elenka ínské nevsty, torzo podmoYského telegrafního kabelu ze dna Atlantického oceánu spojujícího Evropu s Amerikou (viz <A href="../story/storyC10.html">Století objevo</A>) nebo miniaturní kniha Horatiových verao. <br><br> Mezi okny je kompletní japonská samurajská zbroj. Obli ejová maska a klenot bojovníka slou~ili k zastraaení nepYítele. UprostYed sálu stojí psací stol Alexandra Dumase st. s jeho fotografií (viz <A href="../story/storyC36.html">Romeo a Julie od Dumase</A>). Vpravo od stolu je na postavci bronzová plastika sedícího kancléYe Metternicha. Vzadu na stn visí arabská vodní dýmka. Ve velké skYíni uprostYed vidíte hndé arabské jezdecké sedlo (viz <A href="../story/storyC13.html">Mumie od místokrále Egypta</A>). <br><br> Nad prochodem do egyptského kabinetu visí pravý australský bumerang. Vpravo vedle prochodu le~í na nízké skYíHce model dlového vále ného lunu tYídy Monitor, pou~ívaného za americké ob anské války Severu proti Jihu (viz <A href="../story/storyC42.html">Co je to stinteroplastika</A>). <h3>Egyptský salónek</h3> Sou ástí kabinetu kuriozit je egyptologické oddlení. Vaechny vystavené pYedmty daroval Metternichovi (v roce 1828) egyptský místokrál Muhmad Ali (viz <A href="../story/storyC13.html">Mumie od místokrále Egypta</A>). Ve vtaí erné dYevné rakvi, s pozlacenou maskou a zlaceným pásem se starým egyptským nápisem, le~í 3500 let stará mumie egyptského knze Ken Amona - strá~ce pokladu faraóna Thutmose III. (18. dynastie, 15. stol. pYed Kr.). V mladaí hndé rakvi, zdobené pestrým dekorem, je mumie egyptského knze Pentahutra. <br><br> V empírové skYíHce vidíte kolekci staroegyptských idolo a amuleto a také tYi malé mumie nilských krokodýlo. Egyptské památky v Kyn~vartu asov souvisí s po átky egyptologie na pYelomu 18. a 19. století. Nesmírn hodnotná literatura z té doby je v kyn~vartské knihovn, napY. 24-dílný popis Egypta - jeden ze dvou exempláYo v naaí republice a jediný úplný. <br><br> <hr align="center" size="3"> <div align="center" > <b><font size="+1">Zámek Kyn~vart</font></b>, 354 91 Lázn Kyn~vart<br> Fax: 354 691 424 &nbsp;&nbsp;&nbsp;e-mail: <A href="mailto:info@kynzvart.cz">info@kynzvart.cz</A><br> Tel./fax: 354 691 269 nebo 354 691 361 </div> </body> </html>